Zuppa inglese

Sdílejte na sociální síti:

Toto URL můžete jen zkopírovat a sdílet

Ingredience

Upravit počet porcí
1/2 ingrediencí uvedeného receptu cukrářský krém
dle potřeby savoiardi
dle chuti kakao neslazené
likérová lázeň pro savoiardi
25 ml Alchermes
25 g cukr
50 ml voda

Uložte si tento recept

You need to or Register to bookmark/favorite this content.

Zuppa inglese

Vlastnosti:
  • s alkoholem
  • 40min
  • Porce 2
  • Snadné

Ingredience

  • likérová lázeň pro savoiardi

Úvod

Sdílet

Tento tradiční italský dezert, tolik oblíbený zejména v regionech odkud s největší pravděpodobností pochází, tzn. Emilia Romagna, Toskánsko, ale i v celé střední Itálii, se v současných česky psaných zdrojích objevuje ve zcela jiných podobách, než ve které jej ochutnáte v Itálii. A mým záměrem je zde uvést ty pravé ingredience, které se používají dnes, ač jedna z nich je u nás prakticky nedostupná. Na druhou stranu ale při kulinářské turistice v Itálii budete mít možnost vědět, co přesně jíte. Popřípadě je zde stále možnost doma tuto ingredienci nahradit.

Vznik dezertu, nazývaného Zuppa inglese, se datuje do již uplynulých století, přesněji do 16. nebo 19. Kdy a kde přesně vznikl a kdo jeho přípravu rozšířil není zcela jisté, ale název napovídá, že v tom mohl figurovat jakýsi element anglického původu (inglese – z italštiny anglický). Tím elementem může být jistý anglický diplomat působící ve Ferraře (nebo italský diplomat po návratu z Londýna do Ferrary), jíž tehdy vládla dynastie d’Este. Italští kuchaři vévodského dvora měli mít za úkol připravit britský dezert trifle, který se skládá z několika vrstev. A právě při této příležitosti pravděpodobně vznikla poitalštěná varianta. Např. původně měli anglický typ pečeného těsta nahradit těstem bábovkovým (bracciatella), dnes je možné se setkat s variantou s dortovým piškotem nebo dlouhými italskými piškoty (savoiardi).




Pozdější možný původ je spojen s chůvou anglické rodiny žijící ve Florencii, která jej měla vynalézt. Tehdy prý použila opět trochu jiné ingredience, než které se používají dnes, nicméně novodobá podoba dezertu Zuppa inglese je chuťově dokonalá.

Dle mého názoru jsou toto dvě nejpravděpodobnější verze vzniku tohoto dezertu, protože podobu s anglickým trifle nelze opominout. Nicméně Zuppa inglese je 100% italským dezertem. Důvodem k tomu je, že jsou využity typicky italské a oblíbené ingredience – od pečiva, přes likér až po krémy. Tím jsem právě naznačila z čeho vlastně se tedy skládá..

Abych tento dezert připravila v Praze, musela jsem na to myslet značně s předstihem a z Itálie si dovést jednu láhev tradičně používaného likéru Alchermes. Nejsem sice expert přes likéry, ale snad není možné si jej splést s jiným likérem – je sytě červený. Ještě jsem neslyšela, že by tento likér někdo popíjel, ale je ingrediencí mnoha italských dezertů a moučníků. Alchermes je tou ingrediencí, kterou v Čechách stěží najdete, v Itálii je však běžně k dostání v supermarketu. Alchermes (výslovnost: alkermes) pochází buď od Španělů, kteří zdědili recept od Arabů nebo vznikl přímo v italské Florencii, kde jej od roku 1233 vyráběly jeptišky. Jedná se tedy o starodávnou ingredienci. Někdy se zmiňuje i využití likéru rosolio, vyráběného z okvětních lístků růží, nebo jen rum. Pokud si ale dnes někde na italském poloostrově dáte Zuppu inglese, bude obsahovat Alchermes..




Další italskou invencí je crema pasticciera (cukrářský krém ze žloutků). Zatímco trifle obsahuje šlehačku, zuppa inglese nikoli. Pokud se podíváte na fotografii dezertu, objevíte další vrstvu – čokoládovou. To však není nic jiného než ten samý cukrářský krém doplněný o kakao. Teď už si umíte představit, jak je příprava jednoduchá!

Takže jsme téměř u konce popisu, již víme, že dezert je výborný i jednoduchý, ale…

Jsou momenty, kdy je nutné si tento dezert odříci. Zajisté se nepodává dětem, protože obsahuje Alchermes, a dále pak v těhotenství (tedy v mém aktuálním případě). I přesto jsem jej však doma připravila a byla schopná jej vůbec neochutnat, protože jsem výborně vytrénována po letošní dovolené, kde byl v hotelu vždy po obědě podáván nějaký lákavý moučník. K mému překvapení ale VŽDY obsahoval cukrářský krém z čerstvých (a tedy nepasterovaných, i když krátce vařených) vajec! I moučníky, kam se tento krém obvykle nepřidává, jej obsahovaly. Takže jsem měla útrum 🙁 Prvních několik dní jsem stále doufala, že donesou něco, kde žloutkový krém nebude, v posledních dnech jsem si byla jistá, že ne. Informovala jsem se, zda crema pasticciera (cukrářský krém z čerstvých vajec) v těhotenství potenciálně může škodit a pravidlem je se mu v těhotenství pro jistotu vyhýbat nebo se přímo zeptat, zda byl vyroben z pasterovaných či nepasterovaných vajec. Není však řečeno, že automaticky nevyhovuje, lze jen o to, jak dlouho a na jakou teplotu daný kuchař čerstvá vejce upravil. Pro jeho domácí výrobu mám tedy takový tip na to, jak se v tomto krému vyhnout problémům s vejci. Ve vlastní kuchyni se vždy snažím krém povařit déle na střední teplotu. Delší tepelná úprava se lépe provádí, pokud máte kastrůlek s menším průměrem dna. Tento typ krému je třeba po celou dobu varu neustále promíchávat a u malého kastrůlku máte lepší kontrolu nad tím, že se Vám krém nepřipálí. Můžete si tak dovolit lepší (delší) tepelnou úpravu se zárukou hladké konzistence krému. Co se týče receptu na tento krém, ten můj, který skvěle vychází a já jej vždy opakuji pro skvělou konzistenci i chuť, najdete zde:

Italský cukrářský krém – Crema pasticciera

Jakmile připravíte tento krém, je v podstatě hotovo. Však nahlédněte do postupu a uvidíte sami.

Všem, kterým je tento dezert určen, tedy dospělým a netěhotným, přeji dobrou chuť při vychutnání tohoto výtečného dezertu!

You need to or Register to bookmark/favorite this content.

Kroky

1
Hotovo

Nejprve připravíme cukrářský krém podle výše uvedeného receptu (viz. odkaz v ingrediencích či popisu) - na dvě porce postačí polovina všech ingrediencí. Teplý krém poté rozdělíme na dvě stejná množství. Do jedné poloviny krému metličkou dobře vmícháme prosáté kakao, čímž nám vznikne kakaový cukrářský krém. Oba krémy je potřeba zchladit, proto je rozvrstvíme na mírně hlubokém širším talíři a na dotyk přikryjeme potravinářskou fólií (fólie se má povrchu krému dotýkat, aby se nevytvořila tužší povrchová vrstva). Když oba krémy trochu zchladnou při pokojové teplotě, dáme je vychladit do lednice.

2
Hotovo

Druhým bodem přípravy je likérová lázeň. Tu získáme smícháním likéru Alchermes, cukru a vody. Promícháme do rozpuštění cukru.

3
Hotovo

A jsme v závěru, který nastává, jakmile jsou krémy vychladlé. Nyní už zbývá jen namáčet každý z italských piškotů (savoiardi) v lázni a vložit do dezertní skleničky či mísy, navrstvit jeden z krémů, navrch položit další savoiardi nasáklé likérem a zakrýt druhým krémem. Pokračujeme do naplnění skleniček či vyčerpání ingrediencí. Hotový dezert dáme před podáváním ještě vychladit do lednice.
Buon appetito!

Hodnocení

Buďte první, kdo k tomuto receptu přidá hodnocení
Datlovo-mandlovo-brusinkové kuličky - svačinka na cesty
předchozí
Datlovo-mandlovo-brusinkové kuličky – svačinka na cesty
Datlovo-mandlovo-brusinkové kuličky - svačinka na cesty
předchozí
Datlovo-mandlovo-brusinkové kuličky – svačinka na cesty

Přidejte komentář